Příroda

Chráněná krajinná oblast Slavkovský les

Chráněná krajinná oblast Slavkovský les byla vyhlášena výnosem Ministerstva kultury ČSR pod č.j. 7657/74 ze dne 3. května 1974. Výnos byl uveřejněn ve Věstníku Ministerstva školství a Ministerstva kultury č. 6 ze dne 20. června 1974 a oznámení o výnosu ve Sbírce zákonů ČSSR, částka 10, ročník 1974.

Celková rozloha CHKO Slavkovský les činí 606 km². Hranice je vedena převážně po spojnici měst Karlovy Vary – Loket – Kynšperk nad Ohří – Mariánské Lázně – Teplá – Andělská Hora – Karlovy Vary. Nejsevernější bod oblasti nalezneme na křižovatce silnic nedaleko obce Sedlečko (50° 14′ 30″ s.š.; 1...

http://www.slavkovskyles.ochranaprirody.cz/

MARIÁNSKÉ LÁZNĚ
PŘÍMOU ČAROU: -
PO CESTĚ: -

Národní přírodní rezervace Kladské rašeliny

Jde o soubor pěti samostatných rašelinišť v okolí osady Kladská s významnou vodohospodářskou funkcí, vyhlášený jako chráněné území již v roce 1933. V průběhu vývoje rašelinišť se zde vytvořila charakteristická rostlinná a živočišná společenstva s řadou vzácných a ohrožených druhů. Při okraji části Tajga je vedena naučná stezka „Kladská“.

V lednu roku 2005 bylo dohodou mezi Správou ochrany přírody, Správou CHKO Slavkovský les a státním podnikem Lesy ČR, LZ Kladská, vytvořeno v části Tajga bezzásahové území, tj. ponechání vybraných částí lesa samovolnému vývoji bez zásahu člověka.

Jed...

http://www.slavkovskyles.ochranaprirody.cz/

MARIÁNSKÉ LÁZNĚ
PŘÍMOU ČAROU: -
PO CESTĚ: -

Národní přírodní rezervace Pluhův bor

Rezervace, vyhlášená v roce 1969, je tvořena hadcovým borem s množstvím skalních výchozů. Jsou zde vyvinuta charakteristická serpentinitová společenstva vázaná na specifické podloží s řadou vzácných rostlinných a živočišných druhů. Chráněné území má výměru 87,23 ha a leží v nadmořské výšce 662 m – 766 m, v katastrálním území obce Louka u Mariánských Lázní.

Centrální část rezervace je tvořena serpentinitem (hadcem). Serpentinity jsou zelenavě černé horniny s drobnými vyrostlicemi přeměněného pyroxenu, žilkami aktinolitového azbestu a shluky mastkových šupinek. Z obsažených nerostů převlá...

http://www.slavkovskyles.ochranaprirody.cz/

MARIÁNSKÉ LÁZNĚ
PŘÍMOU ČAROU: -
PO CESTĚ: -

Národní přírodní rezervace Soos

Národní přírodní rezervace Soos se nachází ve vzdálenosti 5 km severovýchodním směrem od centra Františkových Lázní a 3,5 km jihovýchodně od Skalné. Rozkládá se na ploše 221 ha v nadmořské výšce 429 m – 440 m na katastrálních územích obcí Vonšov (dle výnosu Nový Drahov), Dvorek a Nová Ves. Byla vyhlášena v roce 1964.

Soos je příkladem unikátní lokality evropského významu. Tvoří jej rozmanité biotopy s jejich přechodovými typy. Na území NPR jsou zastoupeny zejména rašeliniště a slatiniště s četnými vývěry minerálních vod a výrony plynného oxidu uhličitého (CO2), rozsáhlé vodní plochy a d...

http://www.slavkovskyles.nature.cz/

MARIÁNSKÉ LÁZNĚ
PŘÍMOU ČAROU: -
PO CESTĚ: -

Národní přírodní rezervace Velké Jeřábí jezero

Národní přírodní rezervace Velké jeřábí jezero se rozkládá na ploše 29,9 ha v nadmořské výšce 921 m – 938 m na katastrálním území obce Přebuz. Byla vyhlášena v roce 1933. Jedná se o typické horské rašeliniště (vrchoviště), částečně porostlé borovicí bažinnou a vtroušeným smrkem. Bezlesé plochy tvoří volné porosty rašeliníku s četnými tůňkami. Je to jedno z velmi cenných rašelinišť Krušných hor, nejen co do bohatosti rostlinných a živočišných druhů, ale i co do celkového stavu a ukázek všech vývojových fází vrchovištního rozvodnicového rašeliniště.

Rezervaci Velké jeřábí jezero tvoří vrch...

http://www.slavkovskyles.nature.cz/

MARIÁNSKÉ LÁZNĚ
PŘÍMOU ČAROU: -
PO CESTĚ: -

Dyleň u Chebu

V obci Vysoká projedete kolem zbytků kostela po asfaltové silnici až k začátku lesa. Zde necháte auto a po zelené značce dojdete po 3 km na vrchol.
Objekt na Dyleni je v soukromých rukách (patří rádiu Egrensis) a výstup na rozhlednu byl umožňován alespoň jednou za rok při tradičním výstupu. Jenže protože je celá věž osázená anténami, nechce už na ní její majitel návštěvníky pouštět, což je velká škoda! Takže je rozhledna úplně nepřístupná!!

http://www.staravoda.cz/

STARÁ VODA
PŘÍMOU ČAROU: -
PO CESTĚ: -

Bedřichův kámen

Přírodní skalní útvar v tzv. Malém Švýcarsku je utvářen velkými balvany hrubozrnné žuly.

Je zde zasazena pamětní deska, připomínající návštěvu saského krále Friedricha Augusta II. (1797-1854), který se v letech 1834 a 1835 v Mariánských Lázních věnoval výzkumům. Jeho dílo "Flora Marienbadensis" vydal v Praze roku 1837 zdejší lékař Dr. K.J. Heidler.

Deska souvisí s návštěvami saského krále Bedřicha Augusta II. v období let 1834 - 1835. V Mariánských Lázních se nejenom léčil, ale také sbíral místní květenu. Herbář s 521 exempláři tvořil jeden z prvních místních botanických soupisů. Bota...

http://www.marianskelazne.cz/cs/turistika-volny-cas/vyhlidky/bedrichuv-kamen-friedrichstein/

MARIÁNSKÉ LÁZNĚ
PŘÍMOU ČAROU: -
PO CESTĚ: -

Pastýřské odpočívadlo

Dostalo svůj název v době vrcholícího romantismu v polovině 19. století. Původní název místa Schäferlust - Ovčákova slast - je doložen roku 1837.

V roce 1847 zde byl postaven patrový vyhlídkový altán s elegantními sloupy, avšak již roku 1879 odtud pohledy na město zakrývaly vzrostlé stromy. Předtím zde v roce 1837 Dr. Frankl popisoval vyhlídku Schäferlust.

http://www.marianskelazne.cz/cs/turistika-volny-cas/vyhlidky/pastyrske-odpocivadlo-hirtenruhe/

MARIÁNSKÉ LÁZNĚ
PŘÍMOU ČAROU: -
PO CESTĚ: -

Výšina Bedřicha Viléma

Dominantní vyhlídka na vrcholu Žižkova vrchu (Špičáku). Místo bylo pojmenováno na počest pruského krále Bedřicha Viléma IV., který v Mariánských Lázních pokládal v červnu 1857 základní kámen k oltáři evangelického kostela. Vyhlídku představoval novogotický pavilon s působivou sloupovou halou. Bývával odtud překrásný pohled do Tachovské brázdy a na hřeben Českého lesa.

http://www.marianskelazne.cz/cs/turistika-volny-cas/vyhlidky/vysina-bedricha-vilema/

MARIÁNSKÉ LÁZNĚ
PŘÍMOU ČAROU: -
PO CESTĚ: -

Mesceryho vyhlídka

Vyhlídka ležící na plošině nad balvanitým skalním výchozem u hotelu Royal. Na tomto místě stával zdobný dřevěný pavilon. Stavba byla zřízena v roce 1850 k poctě významného hosta Mariánských Lázní - místodržícího Čech barona von Mesceryho.

http://www.marianskelazne.cz/cs/turistika-volny-cas/vyhlidky/mesceryho-vyhlidka/

MARIÁNSKÉ LÁZNĚ
PŘÍMOU ČAROU: -
PO CESTĚ: -

Karlův kříž

Dominantní kříž stojící nad městskou tržnicí. Autentické místo, z kterého vnímaly pohled do lázeňského údolí takové osobnosti, jako J.W. Goethe, K. Reitenberger a V. Skalník. Právě odtud je město na dobových rytinách nejčastěji zachycováno. Kříž nechal postavit zakladatel Mariánských Lázní opat Karel Reitenberger jako "věčné světlo lázeňským hostům", jak sám napsal. Prozřetelná velkorysost při budování města mu v klášteře vytvořila zaryté nepřátele. Opozice ho v roce 1827 donutila rezignovat. Uchýlil se do exilu v tyrolském Wiltenu. V Tyrolích žil Reitenberger ještě 33 let v marné naději, ž...

http://www.marianskelazne.cz/cs/turistika-volny-cas/vyhlidky/karluv-kriz/

MARIÁNSKÉ LÁZNĚ
PŘÍMOU ČAROU: -
PO CESTĚ: -

Goethovo odpočívadlo

Pískovcový obelisk se dvěma kamennými odpočívadly na svahu Hameliky. V těchto místech J. W. Goethe sedával na lavičce s Ulrikou von Levetzow, nebo tu sám trávil dlouhý čas v zamyšlení. Obelisk byl postaven v srpnu v roce 1848 na památku třech Goethových letních pobytů (1821 - 1823) v Mariánských Lázních. K financování stavby sloužily prostředky lázeňského fondu. Pomník zdobily verše z Poutníkovy noční písně.

http://www.marianskelazne.cz/cs/turistika-volny-cas/vyhlidky/goethovo-odpocivadlo/

MARIÁNSKÉ LÁZNĚ
PŘÍMOU ČAROU: -
PO CESTĚ: -

Clementsovo místo

Oblíbené místo tepelského opata Alfréda Clementsa. Vyhlídka bývala vybavena prostou lavičkou na níž církevní hodnostář rád sedával. Za působení Clementsa na opatském stolci došlo k největšímu rozmachu budování Mariánských Lázní (1888 - 1900).

http://www.marianskelazne.cz/cs/turistika-volny-cas/vyhlidky/clementsovo-misto/

MARIÁNSKÉ LÁZNĚ
PŘÍMOU ČAROU: -
PO CESTĚ: -

Štefanina výšina

Místo bylo upraveno a pojmenováno k poctě dlouholeté návštěvnice Mariánských Lázní, korunní princezny Štefanie Rakouské. Leží na západním svahu Žižkova vrchu (Špičáku), pod výšinou Bedřicha Viléma. Není známo, že by zde někdy stála jakákoliv stavba.

http://www.marianskelazne.cz/cs/turistika-volny-cas/vyhlidky/stefanina-vysina/

MARIÁNSKÉ LÁZNĚ
PŘÍMOU ČAROU: -
PO CESTĚ: -

Rozhledna Kamzík

Kamzík je v pořadí druhou Mariánskolázeňskou rozhlednou. Historie objektu se píše od roku 1895. Ten byl postaven na místě patrového vyhlídkového pavilonu. Stavba měla několik sálů, kde byla restaurace, poblíž se nacházely také tenisové kurty.

Co ale bylo největším lákadlem, byla 25 metrů vysoká vyhlídková věž s dřevěným ochozem. Po postavení dostalo dílo název Lesní vyhlídka. Jméno Kamzík dostala restaurace po druhé světové válce. Objekt se nachází na dnes již zalesněném návrší nad Mariánskými Lázněmi ve výšce přibližně 700 m. n. m. Objekt je nyní uzavřen.

MARIÁNSKÉ LÁZNĚ
PŘÍMOU ČAROU: -
PO CESTĚ: -